Od čtvrtka 12. listopadu do neděle 15. listopadu se konalo mistrovství světa WKF v Indonésii (Jakarta). Turnaje se zúčastnilo celkem 91 států a 1425 závodníků z celého světa. Mistrovství světa se koná vždy jedenkrát za dva roky a možnost startovat na tomto turnaji znamená bojovat s těmi nejlepšími závodníky světa.

Tento rok měl náš oddíl dva těžké cíle. První cíl byl vybojovat medaili na Mistrovství Evropy, které se konalo v únoru ve Švýcarsku a druhý cíl byl, pokusit se uspět na světovém šampionátu v Indonésii. První cíl jsme splnili, když Marek Řeřicha v kategorii dorostenců do 70 kg vybojoval po 6ti letech pro ČR a po 12ti letech pro TJK ČB stříbrnou medaili a ostatním našim závodníkům se vcelku na evropském turnaji také dařilo. První cíl byl splněn a užíváme si ho ještě nyní. Druhý cíl byl jakýmsi snem. Česká republika totiž ještě nikdy v historii na mládežnickém mistrovství světa nikdy nezískala medaili v disciplíně kumite. Byla to po úspěchu na ME pro nás výzva, ikdyž mistrovství světa nelze srovnávat s ME.

Na mistrovství světa nakonec dostalo šanci startovat osm závodníků z řad našeho oddílu. Pro úspěch na MS jsme udělali opravdu hodně, s klidnou duší můžeme říct, že naše příprava byla na profesionální úrovni. Od každodenních dvoufázových tréninků po mezinárodní turnaje či soustředění až k samotné regeneraci či publicitě. A i přes tento způsob přípravy stále zústáváme pozadu oproti jiným státům či klubům, kteří mají úplně jiné podmínky k přípravě či k finanční podpoře.

Do dějiště světového šampionáu naši závodníci odcestovali s trenérem M. Hýskem společně s celou reprezentační výpravou o šest dní dříve (7. listopadu), což bylo velmi důležité z důvodu aklimatizace. Místní počasí bylo velmi odlišné od evropského, 30-35 stupňů a 80-90% vlhkosti. Závodníci absolvovali každý den jeden nebo dva tréninky, které trvaly maximálně 30-40 minut a měli ze začátku opravdu problémy jak s místním časem tak s podnebím. Každým dnem se však vše zlepšovalo.

Turnaj odstartoval ve čtvrtek 12. listopadu a tento den patřil některým dorosteneckým kategoriím a kata jednotlivců. První den ke svým prvním zápasům nastoupily naše nejmladší závodnice a to Klára Halodová (kumite dorostenky nad 54 kg) a Lucka Štroblová (kumite dorostenky do 54 kg). Pro obě naše závodnice to znamenal vůbec první start na tak významné mezinárodní scéně. Klárka Halodová nastoupila v kategorii dorostenek nad 54 kg, kde narazila na závodnici ze Srbska, Lucka Štroblová šla proti Mexičance. Klárka se od samého začátku snažila být aktivní, ale bohužel inkasovala od soupeřky jeden bod, který nakonec znamenal prohru. Lucka po vyrovnaném zápase porazila v prvním kole závodnici z Mexika, ale bohužel v následujícím kole podlehla karatistce z Chile. Ta bohužel těsně podlehla v boji o finále a tím Lucka neměla šanci nastoupit v repasáži. Byla to určitě pro holky velká zkušená.

Páteční program šampionátu pokračoval dorosteneckými a juniorskými kategoriemi. Bohužel druhý den na světovém šampionátu se nám nedařilo. Monika Burgerová (kumite juniorky do 53 kg) prohrála v 1. kole až na praporky Mexičance, Adriana Crhonková (kumite juniorky do 48 kg) porazila v 1. kole závodnici z Chile 3:0, ale ve 2. kole podlehla závodnici z Taipei 0:2, Tomáš Gabriel (kumite junioři do 55 kg) podlehl Američanovi a Dominik Mikula (kumite junioři do 61 kg) porazil v 1. kole Slovince 4:0, ve druhém kole zdolal 3:0 Poláka, ale ve třetím kole po velmi vyrovnaném zápase prohrál 0:2 se závodníkem z Jordánu, což byla velká škoda a už vše vypadalo nadějně, že se Dominik dostane alespoň do repasáže, ale bohužel jordánský závodník prohrál o postup do finále trošku nešťastně azerbajdžánskému závodníkovi.

V sobotu jsme měli poslední dvě želízka v ohni a tím byl Marek Řeřicha (kumite junioři do 76 kg) a Veronika Halodová (kumite U21 do 55 kg). Marek Řeřicha měl v prvním kole volný los a čekal na vítěze z duelu Maďarsko, Japonsko. Vítězem se dle papírových předpokladů stal Japonec. Marek si nevedl vůbec špatně, držel Japonce za stavu 1:1 a po pár Markových útocích, které byly vždy ohodnoceny zvednutím jednoho ze čtyř praporků, což neznamená bod , zabodoval japonský závodník. Markovi se tento stav nepovedlo zvrátit a na úlpném konci inkasoval ještě jednou. Bohužel Japonec podlehl v semifinále španělskému závodníkovi a tak Marek ztratil šanci na repasáž. Veronika Halodová nastoupila v prvním kole proti Skotce. Veronika dělala co mohla, ale dnes nebyl její den, podlehla své soupeřce 1:2 a tím pro ní turnaj skončil.

Jeden úspěch jsme přesto zaznamenali. Trenér Miroslav Hýsek úspěšně složil světové koučovské zkoušky WKF nejvyšší světové třídy, které jsou platné po dobu tří let.

Hodnocení z pohledu trenéra M. Hýska:

Světový šampionát byl na hodně vysoké úrovni a to hlavně u závodníků mimo evropu. Byl jsem překvapen jak se některé státy zlepšily, např. Indie, Fiji, SríLanka, Spojené arabské emiráty a další. Mezi absolutní špičku dle mého pohledu patřily státy jako jsou Egypt, Írán, Japonsko, Maroco, Turecko, Francie, Indonésie. 

Naši závodníci se připravovali na MS poctivě a obětovali tomu hodně. Nebudu ani nechci nikomu vyčítat prohru, protože sám jsem si tím také prošel a vím, že ten tlak je velký. Ale musíme z toho vyvodit závěr, který by nám mohl hodně pomoct. Trénujeme tvrdě, trénujeme často, objíždíme mezinárodní turnaje, trénujeme také pod vedením profesionálů (Juan Luis Benitéz Cardenéz), máme k dispozici novou regeneraci, maséra a asi nejdůležitější je, že to děláme poctivě a chceme tomu jak já tak závodníci obětovat maximum, ale problém pak je, že to na turnajích NEPRODÁME. Z tohohle se musíme poučit a najít východisko. Musíme změnit svojí mentalitu, musíme myslet jinak. Nikdo z našich závodníků na šampionátu vysloveně nepropad, ale chybělo tam to srdíčko, ten chtíč za každou cenu vyhrát. Nesmíme si to dělat všechno jednoduché, ale naopak, složité. Toto by mohla být další cesta ke zlepšení. A mohu říct jedno, když budou chtít závodníci se zlepšovat, tak já společně s nimi. Vím, že přijdou i nějací chytráci, kteří řeknou, že jsme do Indonésie jeli na dovolenou a nebo, že jsme k ničemu, že to děláme špatně, ale tohle může říct jen hlupák, který nikdy nezažil ME či MS a neví co vše to obnáší. Hodně sil do dalších bojů!!!

 

Naší účast na MS v Indonésii sledovala Budějcká drbna

Fotografie od Jaromíra Musila najdete na FB Czech National Karate Team

Jak se naši závodníci připravovali na MS se dočtete na blogu Jakarta2015