Dovolte mi, abych zhodnotil celou přípravu a průběh evropského šampionátu z mého trenérského pohledu.

Na Mistrovství Evropy dorostenců, juniorů a U21 se z našeho oddílu nominovalo 8 závodníků, kteří si tuto nominaci těžce vybojovali cestou kvalifikačních turnajů (zahraničních či mezinárodních) spolu s výsledkem a výkonem, který podali na mládežnickém Mistrovství ČR.

Příprava na evropský šampionát odstartovala 15. prosince 2014. Celý prosinec jsme se věnovali kondiční přípravě obzvlášť rychlosti a výbušnosti spojenou s nácvikem jednotlivých technik a kombinací. Tréninkové jednotky probíhaly jednou až dvakrát denně a volno jsme si nedali ani mezi vánočními svátky. Za měsíc prosinec tj. od 15. 12. – 31. 12. jsme natrénovali okolo 20ti tréninkových jednotek.

Ihned po novém roce nás čekalo několik dvoufázových tréninkových jednotek. První víkend v lednu jsme odcestovali na víkendové soustředění (2. - 4. 1.) do spřáteleného slovenského oddílu Rapid Bratislava, kde jsme prošli tvrdou přípravou pod taktovkou úspěšného trenéra, který vychoval řadu medailistů z ME i MS pana Ing. Jána Longy.  V trénincích pomáhala i jeho nejúspěšnější svěřenkyně Eva Medveďová Tulejová (mistryně světa a Evropy). Po návratu z Bratislavy jsme opět pokračovali dvoufázovými tréninky, které probíhaly každé ráno od 7:00 a každý večer od 19:00.

Druhý víkend v lednu (9. - 11. 1.) jsme odcestovali do Budapeště na víkendové soustředění s domácí reprezentací. Po návratu jsme opět pokračovali ve dvoufázové přípravě.

Třetí víkend (16. - 18. 1.) v lednu jsme odcestovali do města Roštín, kde proběhlo reprezentační soustředění. Nadcházející týden se nesl ve stejném duchu jako ty předchozí s tím, že byl čas na regeneraci (masáže) a volný víkend (23. - 25. 1.). Předposlední týden před ME EKF 2015 už probíhal v podobě jednofázových tréninků s našimi seniory, kteří se připravovali na Mistrovství ČR, které se konalo poslední víkend v lednu. Poslední dva tréninky našich nominovaných závodníků na ME EKF proběhly v neděli 1. 2. a v pondělí 2. 2. 2015.

V souhrnu jsme tedy za měsíc leden natrénovali okolo 40ti tréninkových jednotek a absolvovali jsme tří víkendová soustředění. Troufám si tvrdit, že tato náročná a důkladná příprava byla zásadní pro kvalitní výkony našich závodníků, které podali na ME.

Ve středu 4. 2. jsme odcestovali do dějiště Mistrovství Evropy v Curychu. Po 9 hodinové jízdě autobusem jsme se v cca 18:00 ubytovali v hotelu Ibis. Ve čtvrtek dopoledne nás čekal společný trénink a psychická příprava na úvodní den mistrovství.

 

Pátek 6. 2. – kategorie dorostenců

Páteční den patřil dorosteneckým kategoriím kumite a veškerým kategoriím kata jednotlivců. V tento den nastoupili ke svým bojům tři naši závodníci: Monika Burgerová, Tomáš Gabriel a Marek Řeřicha. Před tím, než začnu hodnotit naše závodníky, tak musím připomenout velké vítězství naší české závodnice v kategorii kata juniorky, Zuzky Augustinové, která trénuje pod vedením Ivči Keslové a která se stala v tento den mistryní Evropy – gratulace největší.

Jako první nastoupil Tomáš Gabriel v kategorii dorostenců do 52 kg. Tomáš byl poprvé na tomto šampionátu, a jak říkal on sám, hrozně moc si to užíval. Tomáš v prvním kole narazil na závodníka z Izraele a svedl s ním vyrovnaný souboj, který nakonec vyhrál 1:0. Ve druhém kole bohužel nestačil závodníkovi z Itálie, kterému podlehl 0:7. Věřím, že pro Tomáše to byla velká zkušenost a že ho to posune o kus vpřed.

Jako další nastoupili ve stejný čas Monča a Mára. Monča svedla vyrovnaný souboj s italskou závodnicí, se kterou prohrála těsně 0:2. Měl jsem možnost sledovat Monči zápas jen z dálky, jelikož jsem byl s Markem a připravovali jsme se o boj o finále. Monča prohru nesla velmi těžce, jelikož její nasazení v přípravě na šampionát bylo stoprocentní, ale bohužel to je sport a já osobně věřím, že Monči čas teprve přijde.

Marek v kategorii kumite dorostenců do 70 kg nastoupil v prvním kole proti Bělorusovi, se kterým si poradil 3:0, ve druhém kole porazil závodníka ze Slovinska vysoko 6:0 a v osmifinále narazil na loňského vícemistra Evropy z Ukrajiny. Zde jsem měl po pravdě obavy. S Markem jsme si řekli, před tímto zápasem, jakou taktiku zvolíme na ukrajinského závodníka. Marek vše dodržel a taktika vyšla. Na konci zápasu svítilo na tabuli skóre 4:2 pro Marka. Radost obrovská, ale ještě nebylo vyhráno. O finále na Marka čekal závodník z Řecka. Bohužel jsem neměl žádnou šanci řeckého závodníka sledovat v předešlých zápasech, takže já a ani Marek jsme nevěděli, do čeho jdeme. Jediné co si pamatuji, že jsem řekl Markovi: ,,jdi vyhrát´´ a jeho odpověď byla: ,,OSS´´. Marek začal hned od začátku zápasu makat. Celý zápas byl pod jeho kontrolou a v jeho režii. Když zápas skončil před časovým limitem 9:0 pro nás, tak senzace byla na světě. Hezčí sportovní pocit jsem ještě nezažil a z trenérského pohledu se mi v tu chvíli splnil veliký sen. Marek se probojoval do večerního finále, kde se utkal s domácím švýcarským závodníkem. Finále probíhalo celou dobu vyrovnaně, bylo asi cca 30 vteřin do konce a Mára musel bodovat, jinak si myslím, že by na verdikt rozhodčích neuspěl, přeci jen jsme byli ve Švýcarsku a proti domácímu závodníkovi. Bohužel tento tah nám nevyšel a Marek inkasoval kop do hlavy. Tento výsledek se nám už nepovedlo zvrátit a Marek se tak stal vícemistrem Evropy. I tak fantastický úspěch pro české karate a pro náš oddíl.

 

Sobota 7. 2. – kategorie juniorů

Sobotní den nastoupili ke svým zápasům Dominik Mikula, Adriana Crhonková, Lucka Janouchová a Verča Halodová.

První na řadu nastoupil Dominik, který se v prvním kole utkal s Estoncem, kterého porazil těsně 2:1. Ve druhém kole nastoupil proti ruskému závodníkovi, se kterým svedl vyrovnaný zápas. Stav na konci zápasu byl 0:0, ale na verdikt rozhodčích podlehl Dominik ruskému soupeři 1:4 a tím jeho vystoupení na šampionátu skončilo. Byla to velká škoda, dle mého názoru si myslím, že na Dominika padla nervozita, jelikož byl na evropském šampionátu poprvé.

 Jako druhá se představila Adriana, která v prvním kole po taktickém výkonu porazila výbornou závodnici z Turecka 1:0, ale bohužel ve druhém kole podlehla zkušené německé závodnici 0:3, která o postup do finále prohrála a tím Adriana nemohla nastoupit v repasáži. I když Adriana prohrála, předvedla v prvním kole, že prát se dá s každým a každý je k poražení.

Jako další nastoupila Verča Halodová. Verča v prvním kole s přehledem porazila dánskou závodnici 5:0, ve druhém kole si poradila se španělskou závodnicí 3:1 a ve třetím kole bohužel podlehla 0:2 závodnici z Makedonie. Byla to obrovská škoda, podle slov Verči nastal zkrat v hlavě a už se s tím nic nedalo dělat. Bohužel makedonská závodnice podlehla v boji o finále a pro Verču mistrovství skončilo. Je mi líto, že to Verče nevyšlo, protože do tréninku dávala maximum, ale tak jako u Monči věřím, že jednou se jí to vrátí.

Jako poslední nastoupila Lucka Janouchová, která v první kole podlehla závodnici z Itálie 1:5. Italská závodnice se probojovala do finále a tak Lucka mohla nastoupit v repasáži, kde v prvním kole porazila dánskou závodnici 1:0, ale bohužel v dalším kole podlehla závodnici z Chorvatska 1:8 a celkově skončila na 7. místě. Z mého pohledu nechybělo nasazení nebo chuť, ale taktické vedení zápasu, které věřím, že Lucka dožene.

 

Neděle 8. 2. – kategorie U21

Poslední den šampionátu a poslední naše horký želízko v ohni. Dominik Szalay v poslední den šampionátu nastoupil v prvním kole proti rumunskému závodníkovi, kterého porazil 3:0, ve druhém kole porazil závodníka z Irska a ve třetím kole se utkal s italským závodníkem. Celý zápas s Italem si Dominik vedl výborně, dokonce jako první bodoval a vedl. Bohužel Dominik ke konci zápasu změnil taktiku a italský závodník toho využil, když třikrát skóroval na hlavu a Dominik nakonec podlehl 1:3. Bohužel Ital v boji o finále podlehl Portugalci a tím Dominikovo vystoupení na mistrovství skončilo. Musím říct, že největší nervy zažívám právě při zápasech s Dominikem, on je jak neřízená střela. Je třeba využít více svůj potenciál a bude to OK.

Nakonec bych všem našim závodníkům moc rád poděkoval za jejich přístup v tréninku, za jejich soudržnost a vystupování na Mistrovství Evropy. Splnili jsme si společně jeden sen. Bylo pro mě potěšením chodit na tréninky, na kterých byly závodníci, kteří chtějí něco dokázat, každý trénink jsem si vysloveně užíval. Na medaili, kterou Marek vybojoval, máte zásluhu samozřejmě i vy a ostatní kolektiv v TJ Karate České Budějovice. Věřím, že nás to posune o kus dál a já osobně hodlám proto udělat cokoliv a opět zažít ten pocit úspěchu. V neposlední řadě bych rád poděkoval celému reprezentačnímu trenerskému kolektivu Ivě Keslové, Jarkovi Musilovi a Petře Piskačové.

 

Děkuji Míra

 

Fotografie z Mistrovství Evropy od Jaromíra Musila najdete ZDE